30.01.2012 | Metro, 30. ledna 2012, str. 9 | Tomáš Belica
Metro: Radek John znovu předsedou? Času dost
Z oblíbeného televizního novináře se během půldruhého roku stal poměrně nepopulární politik. Lituje už předseda Věcí veřejných, že přestoupil na "druhý břeh"? "Popularita je prima, tak proč ji nevyužít k nějaké změně? Já ji využil k tomu, aby se Věci veřejné dostaly do parlamentu. Když se v noci sám sebe zeptám, zda lituju, tak odpověď je jednoznačná. Za čtyřicet let novinařiny jsem nezměnil ani setinu toho, co se nám povedlo za rok a půl," říká Radek John v rozhovoru pro Metro.
- Dokážete už dnes říct, zda budete předsedou Věcí veřejných i nadále, případně jestli vůbec v této straně zůstanete?
Rozhodně nikdy nebudu v žádné jiné straně. Představili jsme před volbami program, ze kterého jsme splnili šedesát procent. Přímá volba prezidenta se zřejmě podaří. Zabránili jsme nesmyslnému zdanění, které by se dotklo středních vrstev, na které TOP 09 kašle, protože si chrání své bohaté. Za čtyřleté období naplníme většinu našeho programu.
- Kolik je většina?
Žádná strana v koalici nenaplní svůj program stoprocentně. Spory byly o tom, aby všechny strany měly svých sedmdesát procent, a pokud se koalice nerozpadne, tak my to na těch sedmdesát procent dotáhneme stejně jako ostatní.
- A těch sedmdesát procent VV dotáhnou pod vaším vedením?
Co se mého vedení týče, ve Věcech veřejných je to jednoduché. Jsme strana přímé demokracie, volby máme proto každé dva roky. Volí členové a příznivci strany v tajné elektronické volbě, která ještě musí být potvrzena tajným hlasováním na konferenci. Takže je tam dvojí možnost sestřelit předsedu. A také se tam snadno ukáže, kdo má nejvíce nominací a bude předsedou. Příští volby jsou v roce 2013 a na rozhodnutí, jestli v nich budu znovu kandidovat, je ještě spousta času. Já opravdu chci dotáhnout maximum z našeho programu.
- Bude ale vůbec podle vás vaši stranu ještě někdo chtít volit?
Zažili jsme něco, co žádná jiná strana: puč organizovaný jinou politickou stranou, takže jsme samozřejmě v preferencích klesli. Nicméně jsme si řekli, že to musíme odpracovat, že musíme splnit, co jsme slíbili. A i o tom bude krajská kampaň. Naštvanost na Věci veřejné plyne z toho, že lidi měli velká očekávání a velké naděje a mysleli si, že do měsíce bude všechno naplněno. Když jezdím po republice, což teď dělám masivně, a říkám lidem, co všechno se nám povedlo, tak oni se diví, že o tom nečetli. Pokud se rozhodnu kandidovat, tak rozhodně zveřejním seznam toho, co se nám povedlo.
- Kdo je favoritem véčkařů v přímé volbě prezidenta? Mluvilo se třeba o Janu Švejnarovi...
Jako strana přímé demokracie říkáme, že kandidát musí být zvolen z vůle většiny členů a podporovatelů strany. Oficiální nominaci neohlásíme, dokud nebude jisté, že přímá volba bude. V okamžiku, kdy to jisté bude, kandidáti projdou stejně jako ve Spojených státech primárkami a vítěz pak vzejde z internetového hlasování.
- Z těch jmen, která se již objevila, vy osobně preferujete koho?
Je třeba s těmi kandidáty jednat a zjistit, zda tu nominaci přijmou. Dokud nebude přímá volba, můžu říct jen to, že mezi kandidáty nebude jen pan Švejnar. Mně osobně se jako výrazná osobnost zdá Jan Fischer, a pokud bude mezi těmi, kteří s tím souhlasí, tak pokud ho nenavrhne někdo jiný, navrhnu ho já. Myslím, že navrhneme čtyři až pět kandidátů.
- Co byste vy jako bývalý novinář vyčetl dnešním médiím?
Uvědomuji si, jak to chodí. V pořadu Na vlastní oči jsme také nevysílali žádné pozitivní věci. Jednou po reportáži mi volal nějaký pekař a říkal: "U nás se nekrade, my jsme senzační pekárna a máme skvělý chleba, přijeďte." A já říkám: "Dokud vám učni nebudou čůrat do pečiva, nepřijedu." Hrůza mediálního prostředí spočívá v tom, že dobré zprávy nejsou zajímavé. Prvního ledna ale asi toho novináři měli také dost a pokusili se mít i nějaké dobré zprávy. Já bych prosil, aby první leden byl alespoň jednou měsíčně a aby se také lidem řeklo, že něco se změnilo.
- Jak je to s údajným seznamem Věcí veřejných nepohodlných novinářů... Fakt existuje?
Ne, rozhodně nemáme seznam. Člověk si ale zapamatuje novináře, který píše nepravdy. Já si třeba pamatuji, jak se jisté médium zesměšnilo tím, že v době puče uvedlo, že v našem poslaneckém klubu je takový rozvrat, že odejde jedenáct poslanců. Podařilo se nám zbavit se tří, ovšem už pozdě. Bohužel jsou i novináři, kteří si pravdu přizpůsobí... Ty si pak pamatujete a samozřejmě i v budoucnu podezíráte z manipulací.
- Někdo z Metra takový je?
Nééé, vůbec ne.
---
Johnův život Radek John je bývalý novinář, scenárista, milovník vína a politik. Narodil se v prosinci 1954. Studoval na FAMU. Je autorem scénářů k filmům Bony a klid, Tankový prapor, Proč? a Sněženky a machři. Pracoval v Mladém světě, později na Nově uváděl investigativní pořad Na vlastní oči. V roce 2009 se stal šéfem strany Věci veřejné, v roce 2010 byl krátce ministrem vnitra. Byl ženatý s herečkou Zlatou Adamovskou.
"Pokud Jana Fischera nenavrhne na prezidenta někdo jiný, navrhnu ho já."
- Dokážete už dnes říct, zda budete předsedou Věcí veřejných i nadále, případně jestli vůbec v této straně zůstanete?
Rozhodně nikdy nebudu v žádné jiné straně. Představili jsme před volbami program, ze kterého jsme splnili šedesát procent. Přímá volba prezidenta se zřejmě podaří. Zabránili jsme nesmyslnému zdanění, které by se dotklo středních vrstev, na které TOP 09 kašle, protože si chrání své bohaté. Za čtyřleté období naplníme většinu našeho programu.
- Kolik je většina?
Žádná strana v koalici nenaplní svůj program stoprocentně. Spory byly o tom, aby všechny strany měly svých sedmdesát procent, a pokud se koalice nerozpadne, tak my to na těch sedmdesát procent dotáhneme stejně jako ostatní.
- A těch sedmdesát procent VV dotáhnou pod vaším vedením?
Co se mého vedení týče, ve Věcech veřejných je to jednoduché. Jsme strana přímé demokracie, volby máme proto každé dva roky. Volí členové a příznivci strany v tajné elektronické volbě, která ještě musí být potvrzena tajným hlasováním na konferenci. Takže je tam dvojí možnost sestřelit předsedu. A také se tam snadno ukáže, kdo má nejvíce nominací a bude předsedou. Příští volby jsou v roce 2013 a na rozhodnutí, jestli v nich budu znovu kandidovat, je ještě spousta času. Já opravdu chci dotáhnout maximum z našeho programu.
- Bude ale vůbec podle vás vaši stranu ještě někdo chtít volit?
Zažili jsme něco, co žádná jiná strana: puč organizovaný jinou politickou stranou, takže jsme samozřejmě v preferencích klesli. Nicméně jsme si řekli, že to musíme odpracovat, že musíme splnit, co jsme slíbili. A i o tom bude krajská kampaň. Naštvanost na Věci veřejné plyne z toho, že lidi měli velká očekávání a velké naděje a mysleli si, že do měsíce bude všechno naplněno. Když jezdím po republice, což teď dělám masivně, a říkám lidem, co všechno se nám povedlo, tak oni se diví, že o tom nečetli. Pokud se rozhodnu kandidovat, tak rozhodně zveřejním seznam toho, co se nám povedlo.
- Kdo je favoritem véčkařů v přímé volbě prezidenta? Mluvilo se třeba o Janu Švejnarovi...
Jako strana přímé demokracie říkáme, že kandidát musí být zvolen z vůle většiny členů a podporovatelů strany. Oficiální nominaci neohlásíme, dokud nebude jisté, že přímá volba bude. V okamžiku, kdy to jisté bude, kandidáti projdou stejně jako ve Spojených státech primárkami a vítěz pak vzejde z internetového hlasování.
- Z těch jmen, která se již objevila, vy osobně preferujete koho?
Je třeba s těmi kandidáty jednat a zjistit, zda tu nominaci přijmou. Dokud nebude přímá volba, můžu říct jen to, že mezi kandidáty nebude jen pan Švejnar. Mně osobně se jako výrazná osobnost zdá Jan Fischer, a pokud bude mezi těmi, kteří s tím souhlasí, tak pokud ho nenavrhne někdo jiný, navrhnu ho já. Myslím, že navrhneme čtyři až pět kandidátů.
- Co byste vy jako bývalý novinář vyčetl dnešním médiím?
Uvědomuji si, jak to chodí. V pořadu Na vlastní oči jsme také nevysílali žádné pozitivní věci. Jednou po reportáži mi volal nějaký pekař a říkal: "U nás se nekrade, my jsme senzační pekárna a máme skvělý chleba, přijeďte." A já říkám: "Dokud vám učni nebudou čůrat do pečiva, nepřijedu." Hrůza mediálního prostředí spočívá v tom, že dobré zprávy nejsou zajímavé. Prvního ledna ale asi toho novináři měli také dost a pokusili se mít i nějaké dobré zprávy. Já bych prosil, aby první leden byl alespoň jednou měsíčně a aby se také lidem řeklo, že něco se změnilo.
- Jak je to s údajným seznamem Věcí veřejných nepohodlných novinářů... Fakt existuje?
Ne, rozhodně nemáme seznam. Člověk si ale zapamatuje novináře, který píše nepravdy. Já si třeba pamatuji, jak se jisté médium zesměšnilo tím, že v době puče uvedlo, že v našem poslaneckém klubu je takový rozvrat, že odejde jedenáct poslanců. Podařilo se nám zbavit se tří, ovšem už pozdě. Bohužel jsou i novináři, kteří si pravdu přizpůsobí... Ty si pak pamatujete a samozřejmě i v budoucnu podezíráte z manipulací.
- Někdo z Metra takový je?
Nééé, vůbec ne.
---
Johnův život Radek John je bývalý novinář, scenárista, milovník vína a politik. Narodil se v prosinci 1954. Studoval na FAMU. Je autorem scénářů k filmům Bony a klid, Tankový prapor, Proč? a Sněženky a machři. Pracoval v Mladém světě, později na Nově uváděl investigativní pořad Na vlastní oči. V roce 2009 se stal šéfem strany Věci veřejné, v roce 2010 byl krátce ministrem vnitra. Byl ženatý s herečkou Zlatou Adamovskou.
"Pokud Jana Fischera nenavrhne na prezidenta někdo jiný, navrhnu ho já."
