SDÍLET

Modely aut na dálkové ovládání jsou dnes hitem a existuje jich nespočetné množství. Ne vždy se však ovládaly ovladačem za pomoci přenosu rádiového signálu. Lidé hledali způsoby, jak autíčka zprovoznit již od počátku výroby modelů a vynalezli spousty pozoruhodných pohonů.

Modely aut na páru, pružiny apod.

Je samozřejmé, že v době kdy byly automobily stále novinkou, se lidé příliš nezaobírali pohonem miniatur aut. Jednalo se o hobby pouze několika jedinců, přičemž zprvu autíčka poháněli pomocí gumiček, pružin či různých mechanismů setrvačnosti. Tyto způsoby však autíčko pouze rozjely a dále ho v pohybu neudržovaly, takže se stavitelé brzy začali zaobírat možností použití motorů. Přesto však můžeme tyto pohony nalézt i v některých dnes vyráběných modelech.

Pružinové, respektive hodinkové modely

Zpočátku byl nejpoužívanější jednoduchý pružinový pohon. Ten fungoval tak, že se za pomocí speciálního klíčku pružina natáhla a auto tak chvíli jelo. U jiné verze tohoto pohonu se pružina natahovala couváním s autem. Výhodou bylo, že se jednalo o velmi jednoduchou a levnou záležitost, která byla nahrazena až s příchodem aut napájených elektricky z trati.

Počátky motorů

Později se tedy již začaly objevovat první motorové modely. A to nejen s elektrickými motory, ale i s motory se stlačeným vzduchem, spalovacími či parními. Logicky byly tyto modely zpravidla větší a méně detailní, ale i tak se jednalo o ukázku inženýrské kvality, protože pro výrobu zmenšeného modelu takovýchto motorů je zapotřebí spousta zručnosti. Nebyly však velmi spolehlivé a tak jsou dnes takto poháněné modely velmi vzácné a drahé.

Nekontrolované modely

Takto označované modely byly populární mezi třicátými a šedesátými léty minulého století. Auta byla povětšinou poháněna motory s vnitřním spalováním za pomoci žhavících svíček. Jezdila do kruhu, jelikož byla přivázána k centrální tyči uprostřed kruhu, aby nemusela příliš zatáčet a aby je odstředivá energie nevynesla ven. Případně byla vedena kolejemi, nicméně takovéto modely nedosahovaly vysokých rychlostí. Dodnes existují jedinci, kteří tato auta provozují a na uzavřených kruhových okruzích s nimi dosahují i rychlostí přes 300 km/h, přičemž rekordem je 345 km/h. Dokonce se každé tři roky pořádá i mistrovství světa v této disciplíně.

Modely napájené elektricky z trati

Tyto modely se staly populární v šedesátých letech a někteří je možná máte ještě ve skříních či na půdě. Pro provoz byla zapotřebí speciální autodráha, která měla elektricky napájenou kolej, z níž auto za pomocí kolíku či vodivých svazků získávalo energii. V době své největší popularity existovaly i veřejné tratě, na nichž se pořádaly a dodnes někdy pořádají závody. Éra těchto autíček však netrvala z několika důvodů dlouho.

Rádiově ovládané modely

Tento typ pohonu je používán dodnes. V autíčku je elektromotor, vzácně spalovací motor, a uživatel jej ovládá pomocí rádiového signálu, respektive ovladače, načež se těmto modelům říká RC. Dá se použít pro malé i velké modely, dokáže být velmi rychlý, tichý i odolný. V tomto článku se můžete dočíst o stavbě takovýchto kamiónů. Pomocí ovládacího zařízení lze povětšinou brzdit, zrychlovat, zatáčet a zapínat či vypínat světla. Existují však i speciální modely s určitým zaměřením. Ty mají například i ruční brzdu u driftovacích modelů, nastavitelné tlumiče u off-road speciálů či vodní dělo u hasičských modelů. Možnosti jsou tu téměř neomezené a dokonce se občas používají i pro převoz nákladů či pro špionáž ve válečných oblastech. S takto ovládanými modely se i závodí, rozhovor s českou závodnicí v RC rallye najdete tady.